Partner konference Řízení firemní výkonnosti (7. února 2019) Prosperita sepsal a otiskl své dojmy z tohoto setkání.? Přejeme příjemné čtení článku pana Jiřího Novotného.

„Každý majitel firmy by si přál, aby ta jeho byla co nejvýkonnější, stabilní a maximálně konkurenceschopná. Vždy se pak v této souvislosti naráží na známé problémy – nejsou pro to ti správní lidé, reagujeme se zpožděním, nemáme relevantní vyhodnocení firemních procesů a našich výsledků.

 Jenže co takhle hledat a najít řešení právě uvnitř firmy? A že to jde, zaznívalo z každého z desítky vystoupení na první společné konferenci České asociace interim managementu, z. s. (CAIM) a České asociace pro finanční řízení, z. s. (CAFIN), která se uskutečnila počátkem února v pražském hotelu Golf na téma Řízení firemní výkonnosti.

Na snímku pohled na účastníky konference, přednáší Ing. Jana Dronská, MBA – British Steel

V průběhu konference, jejímž iniciátorem a moderátorem byl Tomáš Rybička, zkušený interim manažer specializující se na finance, vystoupila desítka odborníků v oblasti krizového managementu i na problematiku finančního řízení, a nechyběli zde ani někteří ředitelé firem a vrcholoví manažeři. Zajímavá byla skladba jednotlivých témat, ať již Měření výkonnosti a motivace ve výrobní, maloobchodní či softwarové firmě, o čemž hovořil odborník na firemní strategii a finance Jan Žižka, Fungování projektového managementu v africkém Zanzibaru ze zkušeností interim manažera a předsedy CAIM Jána Dolejše, či téma s názvem Insolvence není ostuda a nemusí být konečná, jak zmínili insolvenční správce David Jánošík a interim manažer Martin Ježek.

V příběhu Jána Dolejše z realizace česko-francouzského projektu v Africe se potvrdilo, že dobrý interim manažer si musí umět poradit se vším, a navíc v těžkých podmínkách, kde všechno chybí a nic nefunguje tak, jak jsme běžně zvyklí.  Zvláště, když kromě dvacítky českých dělníků má manažer na starosti také čtyřicítku lokálních, u kterých je třeba počítat s určitou tropickou mentalitou, například zda přijdou či nepřijdou do práce, nebo když ano, že se musí opět podrobně vysvětlovat vše, co je pro jejich práci nezbytné. Taková zkušenost je i pro interim manažera velkou devízou, kterou pak může využít při přípravě manažerů a majitelů firem pro rozvíjení jejich flexibility a systémovosti.

Kromě zmíněných témat zde byla samozřejmě zajímavá i další, k nimž patřil například Transformační plán British Steel  a jeho realizace pro záchranu této ocelářské společnosti, kde se osvědčila dobrá spolupráce s odbory a získání zaměstnanců pro prosazení nezbytných změn byť pro ně momentálně dosti nevýhodných. V zastoupení Rolanda Juncka, předsedy správní rady společnosti British Steel, o tom hovořila Jana Dronská, tisková mluvčí CAIM. V prvém roce transformace odbory v British Steel souhlasily pro záchranu společnosti i s odchodem 1200 pracovníků a snížením platů u zbývajících. Jana Dronská zmínila také význam národní strategie, kdy někteří významní aktéři přesvědčili britskou vládu, že ocelářský průmysl má v zemi ještě budoucnost.

S pěti hlavními důvody, proč neváhat a okamžitě začít s oddlužováním společnosti, když taková situace nastane, seznámila přítomné manažerka společnosti ENBRA Dana Zapletalová a interim manažer Petr Karkovský. Vycházeli přitom ze zkušeností z revitalizace společnosti, kde se muselo začít od široké sítě náhradními díly přeplněných skladů, které disponovaly velkým počtem tzv. ležáků vlivem nesystémovosti v logistice, chybějící každodenní kontroly a nedostatečné odpovědnosti lidí pověřených vedením skladových kapacit. Začalo se se zaváděním systému do všech procesů, skončila přílišná vnitrofiremní demokracie a krizoví manažeři se zaměřili také na změnu v myšlení lidí jako nezbytné podmínky úspěchu. Již po dvou letech byly patrné pozitivní výsledky.

 Téměř jako sci-fi zaznívaly některé detaily na téma, s čím možným i nemožným se může management developerské společnosti setkat při realizaci velkého projektu v zahraničí. V tomto případě se jednalo o revitalizaci brownfieldu, která se zkomplikovala poté, kdy nastaly problémy se zainteresovanou bankou i samými akcionáři provádějící firmy, s úřady apod., což nakonec vyústilo ve finanční potíže a nezbytnost restrukturalizace, krizového řízení, výcviku projektového managementu a spousty opatření, kdy snad zázrakem firma provádějící obrovskou revitalizační zakázku obstála. Hovořili o tom Libor Jirásek ze společnosti CBC, český spoluvlastník velké slovenské developerské společnosti, spolu s interim manažerem Ladislavem Novákem. Celý programový blok pak uzavřel Juraj Atlas, předseda správní rady a ředitel společnosti Liftago, jenž z pohledu analýz a z nich vyplývajících informací naznačil, jak náš život postupně ovlivňují inovace v osobní dopravě, a jak se to promítá třeba i do české taxislužby poté, co se na scéně objevili alternativní dopravci.

To, že vystoupení interim manažerů v souvislosti s nezbytnými restrukturalizacemi ve firmách v řadě případů doprovázeli také jejich majitelé, umožnilo účastníkům konference vidět realizaci firemních přeměn ze dvou úhlů pohledu; jednak očima tvůrce a implementátora projektu, a také vlastníka, který se odhodlal najmout si interim manažera a nesl finanční a mnohdy i morální odpovědnost. Právě tato souhra a důvěra obou partnerů se ukázala jako nezbytný předpoklad úspěchu.

V diskuzi k jednotlivým tématům se hovořilo například o zkušenostech v rozvíjení spokojenosti zaměstnanců ve firmách. Jak uvedli někteří z přítomných účastníků konference,  osvědčují se nejen průzkumy spokojenosti pracovníků, ať již formou vyplnění dotazníků, ale především pravidelné rozhovory s lidmi. Zde pak je důležité, aby se jich nezúčastňoval jen ředitel a vrcholoví manažeři, nýbrž všichni vedoucí pracovníci od vedoucích a mistrů. Jen tak jsou tyto akce skutečně přínosné, zlepšuje se klima uvnitř firmy a na výsledcích je to rychle znát.

Konference, kterou si nenechali ujít mnozí majitelé, manažeři a další zástupci firem s rozmanitým zaměřením svého businessu, přinesla mnoho cenných informací, zkušeností i praktických rad, jak řídit uvnitř firmy všechny procesy ovlivňující její výkonnost, a co vše se může přihodit, když se majitel či management této základní oblasti věnuje buď jen okrajově, nebo zcela neprofesionálně. A o tom právě konference byla a v tom také spočíval její přínos.“